Umění tvořené světlem drahokamů...

Drahokamové sestavy jenž vytvářím a jenž si můžete níže prohlédnout náleží mezi tkzv. "ratnakumbhy" - což je sánskrtský pojem, který vyjadřuje, zamená: drahokamové zářiče.
Jedná se o drahokamové kompozice, jejichž hodnotou, krom uměleckého dojmu, je jejich "duchovně-pránické vyzařování". Toto vyzařování (jeho kvalita a kvantita) je dáno jednak podstatou jednotlivých drahokamů, jejich logickou sestavou a v neposlední řadě uměleckým sestavením jednotlivé ratnakumbhy jako celku. Jsou vytvářeny "na míru" pro konkrétního zadavatele, či prostor.

Klenotnice věků

Nefritový palác a Rozbřesk savany

Setkání tří. Mojžíšův řád, Buddhova rozvaha a Ježíšova láska

Moudrosti světů

Tato drahokamová kompozice je vytvořena z následujících drahokamů: topaz, akvamarín, chalcedon, aragonit medový‘, ametyst a ametyst ‚kaktus‘, opál.

Je sestavena do kruhu, jenž symbolizuje samsáru - koloběh života, přírody. V těchto mantinelech se utváří i naše životy a osudy. Celá kompozice je rozčleněna na dvě základní části: zemi a vodu.

Země v této sestavě přináší požehnané návody na životní stabilitu a pevnou půdu pod nohama. Je pozorována z výšky – nadhledu, což umožňuje vidět možnosti, kudy se vydat a kudy to nemá smysl, neboť daná cesta nikam nevede, či vede do propasti. Je vytvořena z pohoří ametystových hor (vzácná odrůda ametystu z Jihoafrické republiky, jež krystalizuje v tzv. kaktusech). Ametyst brání návykovosti a prohlubuje meditační schopnosti. Jeho aura pomáhá roztřiďovat tradice uložené v duši člověka na přežilé harampádí a hodnotné návody pro život – podobně, jako na Zemi princip evoluce umožňuje přežít pouze životaschopnému – tomu, co se ve měnících podmínkách dokáže přizpůsobit. Ametystové hory stojí na podloží z topazu. Topaz je kamenem odolnosti a vnitřní síly. Je lékem na podvědomé podněty a komplexy převtělující se duše.

Země je ohraničena oceánem z akvamarínu a chalcedonu. Jedná se o kameny ohlazené – prošlé zkušeností síly vody a její schopnosti uhlazovat a rozpouštět. Akvamarín zklidňuje napětí povahové bytosti a rozpouští neopodstatněné tísně. Chalcedon má „mariánskou“ energii. Posiluje důvěru v to, že věci se ubírají správným směrem a přivolává štěstí do lidského života a Boží požehnání.

Mezi oceánem vody a horami země se nachází úzký pruh z medového aragonitu – linie osvíceného poznání. Pouze ten, kdo má přímou zkušenost s oběma těmito světy, dokáže vidět za hranice jednoúrovňového poznání. Přestává být zarytým „sparťanem“, či „slávistou“ a stává se tím, kdo není utopen ve víření laciného davového myšlení – bytostí hlubokého vhledu. Již není pouze jedna jediná pravda, ale je tolik pohledů na pravdu, kolik očí na stav posuzované věci pohlíží…

Tento úzký proužek poznání je podoben krátkému okamžiku rozbřesku, či soumraku, kdy síly tmy a dne jsou promíchány a člověk pozorující tuto scenérii si uvědomuje zároveň obě tyto síly, stavy a je mu přitom krásně na duši. Nerozumí viděnému a ani se o to nesnaží.. Možná právě proto se cítí v tento okamžik nádherně!!!

V tomto místě si našla místo sova z opálu – tvor, který vidí tehdy, kdy ostatní nevidí - ve tmě, symbol moudrosti a poznání.